Smlouva leasingová, leasing

Na základě leasingové smlouvy obvykle leasingový nájemce kupuje pro leasingového pronajímatele movitou věc (automobil, spotřební elektronika), kterou mu pak přenechá k užívání. Po skončení doby užívání dochází k vypořádání leasingu, a to tak, že leasingový nájemce má možnost odkoupit předmět leasingu za předem dohodnutých podmínek (finanční leasing), nebo v leasingu konkrétního předmětu leasingu již dál nepokračovat (operativní leasing), popř. sjednat novou leasingovou smlouvu týkající se jiného předmětu nájmu.

V praxi nese leasingový nájemce od okamžiku převzetí předmětu leasingu od dodavatele tzv. nebezpečí škody na věci. Znamená to, že ačkoli je vlastníkem předmětu leasingu leasingový pronajímatel (leasingová společnost), za ztrátu, poškození, odzicení či zničení věci odpovídá leasingový nájemce, i když samozřejmě pouze v rozsahu, který není pokryt pojištěním či zárukou za vady. Leasingový nájemce také nese náklady na provoz a obvyklou údržbu předmětu nájmu.

Advokátní kancelář by měla v tomto případě dle požadavků klienta ošetřit, jakým způsobem budou uplatňována práva z odpovědnosti za vady předmětu leasingu, zda a za jakých podmínek lze předmět leasingu zastavit či přenechat k užívání třetím osobám, jakým způsobem bude řešeno pojištění předmětu leasingu, vypořádání leasingové smlouvy atp.

České právní předpisy neupravují leasingovou smlouvu jako samostatný smluvní typ. Při její konstrukci je tedy třeba vycházet zejména z praxe a požadavků klientů. Zákon nepředepisuje písemnou formu, ale lze ji samozřejmě doporučit.